Podobně jako téměř vše ostatní, i lidská společnost se postupem času vyvíjí. Postupně se mění její hodnoty i směřování. A to je obvykle provázeno nevolí, především starší generace. Ti mají strach, že výsledkem bude něco, v čem nebude prakticky možné žít. To platí samozřejmě i dnes. V této době jsou hlavními trendy legalizace homosexuality a jejich manželství, potlačování rasismu či pozitivní výchova dětí i zvířat. Na první pohled se může zdát, že na výše uvedených bodech není nic špatného. Přesto jsou často kritizovány.
Hlavním argumentem je, že se dnešní mladí stávají příliš přecitlivělými a že jim prakticky nelze nic říct, aniž by křičeli cosi o diskriminaci. To připisují výše zmíněné pozitivní výchově. A i když je pravda, že v některých případech tomu tak může být, ve skutečnosti to není převládající trend.
Ve skutečnosti je tento argument částečně i o tom, že starší lidé již nemohou běžně pronášet rasistické či sexistické komentáře, případně bít své děti za každou drobnost. Ony totiž výzkumy ukázaly, že v případě bití jde spíš o to, aby si rodič ulevil od pocitu frustrace, spíše než o trestání dítěte. O tom, že se tím dítě neučí nedělat onu věc, nýbrž nedělat ji tak, aby bylo chyceno, ani nemluvě.
Ovšem ani druhá strana není zcela bez viny. Jsou lidé, kteří jsou uraženi prakticky jakýmkoliv, byť i poměrně nevinným komentářem, určeným jiné osobě. Té třeba ani příliš vadit nemusí, avšak oni jsou rozčileni za ni. Příkladem může být když někdo pronese klasickou hlášku „to je tak černé, že by to mohlo sbírat bavlnu“ a jiní, bílí lidé jej nařknou z rasismu.
Celkem lze tedy říci, že současné směřování naší společnosti rozhodně není nijak špatné, avšak extrémy na obou stranách tomu jen škodí. Bylo by proto ideální mít klidnou, věcnou diskusi, avšak to ani s jednou ze stran bohužel není možné. Každá je totiž přesvědčena o své pravdě a tu si nedá nijak vyvrátit.