Říká se, že slibem nezarmoutíš, a nikdo toto rčení nedodržuje lépe než politici, zvláště před volbami. Právě tehdy je však často zmiňován populismus, tedy situace, kdy člověk, nejčastěji politik, chodí prakticky na ruku lidem a říká a slibuje jim to, co chtějí slyšet. Často také nabízí jednoduchá a rychlá řešení problémů.
Každému rozumnému člověku je sice jasné, že většinu těchto slibů není možné splnit, a že ony problémy jsou příliš složité na to, aby se daly takto jednoduše vyřešit. Přesto právě tito lidé získávají pravidelně velké procento hlasů ve volbách. Proč?
Jednoduše proto, co nabízí. Tito populisté dobře znají svou cílovou skupinu, kterou jsou často starší lidé, kteří jsou v dnešní hektické době stále nových technologií poněkud ztraceni a s láskou vzpomínají na dětství, kdy „byl život jednodušší a lepší“ a také na sociálně slabší vrstvy, které obvykle nemají příliš velkou finanční gramotnost a spoléhají na stát, že se o ně postará. A to je právě to, co často nabízí.
Představují lidem velmi lákavá řešení, a často také odvádí pozornost od skutečných problémů tím, že vytváří vlastní, neexistující. Příkladem může být migrační krize před několika lety, která se nás sice v podstatě příliš nedotkla, avšak někteří politici z ní udělali problém číslo jedna, aby se nemuseli věnovat těm skutečným, které není tak jednoduché vyřešit.
Tato taktika však poslouží i jinému účelu: díky ní budou mít tito lidé společného nepřítele, proti kterému se musí spojit. Onen politik pak vystupuje v roli „zachránce“, jediného, kdo se nebojí věci správně pojmenovat a vyřešit je. Tím si zajistí, že jej lidé budou volit.
Samozřejmě to není čestná taktika, avšak je nutno říci, že funguje. Proto bychom měli mít vždy na paměti, že výroky politiků je nutné prověřovat, ať už se jedná o kohokoliv, zvláště pokud nabízí „rychlé a jednoduché řešení“. Jen tak se vyhneme tomu, abychom se stali obětí dezinformací a zajistíme, že v naší vládě budou lidé, kteří skutečně vědí, co dělají.